Inzerujzdarma.cz Dejte vědět o svém produktu zdarma!

S nástupem do první třídy začnou dětem přibývat povinnosti. Mnoho rodičů si myslí, že dítě je již jakýsi malý dospělý a že nemá nárok na dělání ničeho užitečného. Hraní si s autíčky nebo panenkami podle nich patří do předškolního věku. Tento názor je ale velice chybný a i školní děti si potřebují hrát.

Hra je však pro dítě (a to mluvíme nejen o prvňáčcích, ale i o starších školácích) velice důležitá a přínosná. Hrou se dítě učí, poznává a objevuje nové věci a je pro něj důležitá i z vývojově-psychologického hlediska – umožňuje rozvoj osobnosti dítěte, udržuje jeho psychiku v dobré kondici a způsobuje mu radost. Vždyť i dospělí lidé potřebují občas vypnout, něčím se pobavit, odpočinout si. Nechtějme proto po dětech, aby jen plnily školní povinnosti, chodily z jednoho kroužku do druhého, pomáhaly nám v domácnosti a neměly ani trochu volného času sami pro sebe.

Plnění školních povinností

Když dítě nastoupí do první třídy, neměli bychom mu zakazovat jeho oblíbené hry. Pouze musí dojít ke změně v rozvržení volného času. Platí pravidlo „Nejdříve povinnosti, potom zábava“. Od zábavného hraní se k úkolům nikomu nechce a zpravidla se to neobejde bez mrzutostí. Proto je nejlepší, když si dítě nejprve splní všechny povinnosti do školy a teprve potom přijdou na řadu hračky a zábava. Důležité je nastolit rovnováhu mezi povinností a hrou, mezi řádem a volností. Jedině tak dítě bez problémů přijme vznik prvních školních povinností a bude připraveno i na budoucnost, kdy bude povinností přibývat.

Na závěr lze tedy říci, že v čase mimo školu, má mít dítě prostor na řízené mimoškolní aktivity (různé kroužky, sport), ale i čas na hraní a „nicnedělání“. Myslete i na pomoc v domácnosti – nejde o to, aby dítě hodiny uklízelo, ale stačí maličkost, která dítě naučí, že nic není zadarmo a že na provozu domácnosti se musí podílet všichni její členové.